Kapka

Mihotáš se ve větru

opilá mlhavě škytáš

potěžkáváš v ruce

dešťovou kapku

a

pak jí vpálíš levačkou

do chrámové rozety.

Otevře chřtán a polkne

tu kapici a tváří se

jako by nic

Tě nakonec zavalí 

střepy staletých kostí.

Vrána

Trpí dvanáctá vrána,

údery pohledu času;

pokřikují a házejí kameny

a to jenom chtěla

zažehnout plamen touhy, 

jak už to u vran bývá,

Láska

Když...

když jedno ach dohonilo druhé

když mhouříš oči pod sluncem

když Gaia zplodila Zemi

když kapesníček vklouzl do kolbiště

když padl s úsměvem na rtech

když oči solily puding

když bábovka se něžně mazlila s rozinkami

když sehnul se kůň pod jezdcem

když mu jezdec dal kostku cukru

když hráli v kostky a nezbyly jim fanty

když vzlykala v koutě

když trhala na cáry košile

když plivala kolínskou

když si řezala žíly ve vaně

když jí nesl pomeranče do lazaretu

když si podali vzdušný polibek

když ho za ní nepustili

když měl hlavu v rukách

když vrhal nože, aby se uklidnil

když řval jako Tarzan

když pochopil, že není cesty zpět

když pochopil, že nechce cestu zpět

když vypíchl kobře oči, aby se tak nebál

když si nechtěl přiznat její ach

když nechápal

když tápal

když přišel o hlas

když neslyšela souzvuk ach

když ležela mu v náručí

když oči zkrápěly dívčí tělo

když ach vylezlo z kouta

když nenašlo jemné ženské ach

když si uvědomil, že miluje

bylo už pozdě.